Setkání rodin mimo školní vyučování není v naší škole ojedinělou záležitostí. Tentokrát se Jarních dílen pod příznačným názvem "Tvoří celá rodina" zúčastnilo mnoho nadšených dětí se svými maminkami, tatínky či babičkami, aby si všichni společně vyzkoušeli známé či méně obvyklé řemeslné dovednosti. 

Na prvním stanovišti vyfasovali zájemci brusné papíry a kladívko a společně s panem stolařem se s vervou pustili do stavění ptačích krmítek. Jejich odhodlání přineslo již po krátké chvíli své "ovoce" - na okně se postupně objevovaly jejich výtvory, které čekají jen drobné dokončovací práce (jemné dobroušení a ochranný nátěr). Bravo!

Mezitím se v "sousedství" třídily proutky z vrby či krásně zbarvené větvičky ze svídy, které posloužily k výrobě pomlázek - tatarů - karabáčů. Práce to nebyla vůbec snadná, vyžadovala velkou trpělivost a kupodivu i velkou sílu.  Výsledek pak stál za to - hrdé výrazy našich malých žáčků a jejich radost z povedeného díla byl tou největší odměnou pro "učitele pletení".

Menší třída hned vedle byla zázemím pro zájemce o skládání dřevěných modelů. Přes počáteční rozpaky se brzy naplnila do posledního místa a při pohledu na soustředěné tváře bylo jasné, že se tady děje něco velmi zajímavého. Při bližším prozkoumání bylo vidět, jak si tvůrci krásných dřevěných modelů musí poradit s nejedním problémem - kromě manuální zručnosti vyžadovala tato práce také matematické dovednosti a prostorou představivost. Naši žáci si s tím však i tentokrát poradili na výbornou, možná i proto, že nablízku měli své rádce...

Největší třída v patře byla nabitá tvořivou atmosférou k prasknutí, neboť nabízela hned 4 dílny - malování kraslic voskovou technikou, výrobu papírových velikonočních přání, drátkování a výrobu přírodních dekorací. Všechny dílny své účastníky přímo pohltily, často bylo vidět, jak váhají, co si vybrat. Za svá dílka se jejich tvůrci často sami spontánně pochválili, i když si zpočátku nevěřili.

Balzámem na duši a zklidněním byly další dvě dílny v menší třídě. U tvoření z keramické hlíny a háčkování bylo slyšet jen klábosení provázené občasným smíchem. Jarní zápichy či velikonoční vajíčka a jiné dekorace "vyrůstaly" tak nějak pomalu a nenápadně, ale nakonec se vylouply a udělaly svým tvůrcům neskutečnou radost...

O dvě patra níže se ve školní kuchyni vybavili malí kuchaři vařečkami, na hlavu si nasadili čepeček a pustili se do práce. Nejprve bylo potřeba pozorně přečíst kuchařský předpis a pak už to byla hračka - nasypat, zamíchat... Ale po chvilce zjistili, že vypracovat těsto není až tak snadné, jak se zdá. Naštěstí měli vedle sebe paní kuchařky, které na vše dohlédly a vystřídaly unavené kuchtíky. Nejzábavnější část nastala po vykynutí těsta - pletení jídášů! Celá škola se rozvoněla při jejich pečení, a tak nezbylo, než se s touto dobrůtkou podělit s ostatními. Úžasná chuť - jen se po nich zaprášilo. Kdo zaváhal, měl smůlu...

Nezbývá, než poděkovat všem, kteří příjemné jarní odpoledne s láskou připravili - paním učitelkám, asistentkám, vychovatelkám, vedoucí školní jídelny, kuchařkách, školnici. Za vedení dílen děkujeme také rodičům našich žáků a dalším příbuzným, kteří s ochotou věnovali čas při provázení dílen - paní Lokayové, paní Štefkové, panu Troszokovi, panu Huskovi a panu Machálkovi. Jsme rádi, že naše pozvání přijal také pan Samuel Machů, který představil své dřevěné modely. Jeho důmyslné stavby i pedagogický um je pro nás velkou inspirací při naší snaze vést děti k zájmu o techniku a pochopení reálného světa práce.

Více fotografií z akce najdete zde.

Mgr. Dagmar Machálková